Research (Penizenavic.cz)
Stavební spoření  |  18.11.2014 11:33:53

Výhodný spořicí produkt se “špatným jménem”

Má téměř vše, co by si člověk toužící po vysokém zhodnocení s minimálním rizikem mohl přát. Jeho vklady jsou ze zákona pojištěny a svým úrokem poráží spořicí účty, běžné účty i výnosy fondů peněžního trhu. Od státu k němu, jako k jedinému střednědobému spořicímu produktu, dostanete státní podporu. Přes všechna tato pozitiva se nad tímto produktem vznáší taková podivná aura, kterou mu “přišila” pozornost politiků ze začátku tohoto desetiletí.

 Ne, z hlediska zhodnocení, bezpečnosti vkladů a použití na něm není nic špatně. Jako bonus k němu dostanete státní podporu i vidinu výhodného úvěru. Proč se na tento finanční produkt tedy nestojí fronty a nekolabují internetové stránky jeho poskytovatelů?  Může za to jeho minulost, kdy mu politici na začátku tohoto desetiletí věnovali tak velkou pozornost, že se řada z nás rozhodla své peníze zhodnocovat jinde, ovšem bohužel  už ne tak výhodně.

 Už možná tušíte, co se skrývá za všemi výše popsanými výhodami. Ano, je to stavební spoření, svého času produkt, který měl vzhledem ke své oblibě téměř monopol na zhodnocování úspor českých domácností.  Ne, tohle není žádný PR článek, který Vám bude servírovat vágní prodejní argumenty. Toto je seriózní a objektivní zamyšlení se nad tímto produktem a ztrátami, které české domácnosti realizují tím, že se od tohoto produktu v řadě případů otočily zády.

 Ano, úrokové sazby stavebního spoření ani státní podpora už nejsou co bývaly, stejně tak se ale klesla v uplynulých 6 letech o cca 70 % průměrná výše úroků na spořicích účtech,  které nyní volíme jako alternativu stavebního spoření. Pokud se podíváme, jak zhodnocovaly prostředky svých klientů jednotlivé spořicí produkty, jistě Vám přídomek “výhodný” ve spojení se stavebním spoření začně opět dávat smysl.

 Níže uvedený graf ukazuje, jak se v letech 2008 – 2013 vyvíjela pravidelná měsíční úložka ve výši 500 do jednotlivých spořicích produktů. Seriózní článek si žádá podložené informace, proto se s Vámi také podělíme, jak jsme k níže uvedenému grafu přišli…

 

Fond peněžního trhu 

Z databáze podílových fondů webu PenizeNAVIC.cz jsme si vybrali zhodnocení fondů peněžního trhu vedených v českých korunách v jednotlivých letech sledovaného období (2008-2013), následně jsme vypočetli průměrný výnos těchto fondů za jednotlivé roky a namodelovali výnos pravidelné investice ve výši 500 . Každou pravidlenou investici jsme přitom zhodnotili o odpovídající část ročního zhodnocení.

 

Běžný účet 

Z databáze České národní banky jsme vybrali průměrné úrokové sazby běžných účtů za jednotlivé měsíce v rámci sledovaného období (2008 – 2013), z nich pak vypočítali průměrnou úrokovou sazbu za každý rok, tu očistili o daň z příjmu (15 %) a spořítali vývoj pravidelné měsíční úložky 500 při měsíčním připisování úroků.

 

Spořicí účet 

Z databáze České národní banky jsme vybrali průměrné úrokové sazby spořicích účtů bez výpovědní lhůty za jednotlivé měsíce v rámci sledovaného období (2008 – 2013), z nich pak vypočítali průměrnou úrokovou sazbu za každý rok, tu očistili o daň z příjmu (15 %) a spořítali vývoj pravidelné měsíční úložky 500 při měsíčním připisování úroků.

 

Stavební spoření 

Z historických ceníků Českomoravské stavební spořitelny jsme si zjistili úrokovou sazbu spořicích tarifů platnou k 1.1.2008. Následně jsme provedli výpočet vývoje pravidelné úložky 500 při aktuálně platné výši státní podpory (tu jsme v průběhu modelace poctivě snížili a od roku 2011 zdanili). V tomto případě jsme úroky z vkladů připisovali ročně a samozřejmě je také očistili o 15% daň z příjmů. Státní podporu jsme přičítali hned v lednu následujícího roku.

 Pro účely tohoto článku jsme pak počítali variantu s nárokem na státní podporu i variantu bez nároku na státní podporu. 

Jednoduše se jedná o maximálně přesný výpočet, který nijak nemanipuluje s daty. A nyní už pojďme ke zmíněnému grafu… 

Graf vývoje hodnoty pravidelné měsíční úložky 500 do jednotlivých produktů v období 2008 - 2013

 



    Jak sami vidíte, v našem modelovém příkladu ve zhodnocování úspor jasně dominovalo stavební spoření a to i ve variantě bez státní podpory! Až za ním se umístily spořicí účet, fond peněžního trhu a bankovní účet. Rozdíl mezi celkovou částkou naspořenou na spořicím účtu a částkou na stavebním spoření bez státní podpory činí 8 756,39 ve prospěch stavebního spoření. Pokud započteme státní podporu, zvyšuje se rozdíl na 14 398,04 ! Pokud jste tedy v letech 2008 – 2013 průběžně spořili na spořicím účtu a ne stavebního spoření, připravili jste se o docela velký “balík” peněz.  

V níže uvedené tabulce máte možnost vidět, jak stavební spoření předčilo své konkurenty v jednotlivých letech spoření

 Jak sami vidíte, v našem modelovém příkladu ve zhodnocování úspor jasně dominovalo stavební spoření a to i ve variantě bez státní podpory! Až za ním se umístily spořicí účet, fond peněžního trhu a bankovní účet. Rozdíl mezi celkovou částkou naspořenou na spořicím účtu a částkou na stavebním spoření bez státní podpory činí 8 756,39 ve prospěch stavebního spoření. Pokud započteme státní podporu, zvyšuje se rozdíl na 14 398,04 ! Pokud jste tedy v letech 2008 – 2013 průběžně spořili na spořicím účtu a ne stavebního spoření, připravili jste se o docela velký “balík” peněz.

V níže uvedené tabulce máte možnost vidět, jak stavební spoření předčilo své konkurenty v jednotlivých letech spoření. 

Rok

Produkt

fond pen. trhu

běžný účet

spořicí účet

stav. spoření se státní pod.

stav. spoření bez státní pod.

2008

5 866,53

6 112,40

6 070,38

7 157,83

6 257,83

2009

13 386,67

12 463,43

12 429,26

15 106,61

13 207,16

2010

20 204,11

18 910,47

19 068,66

23 798,72

20 924,38

2011

25 632,78

25 480,30

25 946,93

33 196,31

29 494,36

2012

35 577,40

32 163,61

33 123,86

43 632,34

39 011,32

2013

39 803,18

38 662,27

40 823,51

55 221,55

49 579,90

Celkem

39 803,18

38 662,27

40 823,51

55 221,55

49 579,90

 

O tom, že naše číla nelžou se můžete přesvědčit sami, níže uvádíme úrokové sazby, na nichž jsou naše výpočty založeny (jedná se o průměrné úrokové sazby v jednotlivých letech)

Průměrné úrokové sazby jednotlivých produktů v letech 2008 – 2013*

Produkt

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

spořicí účet

0,56%

0,76%

0,77%

0,73%

0,74%

0,85%

běžný účet

0,89%

0,74%

0,54%

0,48%

0,44%

0,26%

fond peněžního trhu

-0,88%

2,56%

0,80%

-0,39%

2,17%

-0,72%

stavební spoření

2,00%

2,00%

2,00%

2,00%

2,00%

2,00%

 

Zdroj: ČNB, PenizeNAVIC.cz

* u stavebního spoření je počítáno s úrokovou sazbou platnou v době zřízení smlouvy o stavebním spoření, která je platná po celou dobu trvání této smlouvy 

Nebýt snížení státní podpory a jejího zdanění, byl by rozdíl ještě vyšší! A jsou to právě vysoká očekávání, která pravděpodobně ublížila stavebnímu spoření v očích českých střadatelů. Jak jinak byste si rostoucí oblibu spořicích účtů, na úkor stavebního spoření, z let 2011-2012 s ohledem na nízké úrokové sazby vysvětlili Vy?

Stavební spoření je i dnes vhodným produktem pro ty, kteří hledají výhodné zhodnocení ve střednědobém horizontu, a to i pro ty, kteří nemají nárok na státní podporu. Jedinou výraznou nevýhodou tohoto produktu je nyní jeho název a s ním spjatá zklamání způsobená politiky, kteří na začátku tohoto desetiletí snížili maximální výši státního příspěvku a zavedli zdanění státní podpory. I přes tato omezení však stavební spoření dále „válcuje“ alternativy, ke kterým se v posledních letech začaly, ke své škodě, české domácnosti uchylovat. Však porovnejte sami, co Vám aktuálně výše porovnávané produkty nabízí nyní**: 

Aktuální úrokové sazby jednotlivých produktů

produkt

úroková sazba

spořicí účet

0,42%

běžný účet

0,18%

fond peněžního trhu*

0,18%

stavební spoření

1,50%

 

 

 

 

 

 

Co říkáte, setkáme se za 6 let opět na tomto místě, v článku informujícím o dobrovolných finančních ztrátách, které české domácnosti realizují opomíjením stavebního spoření? A kde vlastně budete své prostředky v tomto období zhodnocovat Vy? 

* celkové zhodnocení od 1. 1. 2014 do 31. 8. 2014

** údaje uvádí průměrné úrokové sazby za období 1. 1. 2014 – 31. 8. 2014, u fondu peněžního trhu se jedná o průměrný výnos fondů peněžního trhu denominovaných v  za období 1. 1. 2014 – 31. 8. 2014

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688