Whistleblowing - Whistleblower je označení pro současného nebo bývalého zaměstnance, který se rozhodl upozornit na nelegální praktiky svého zaměstnavatele.
Whistleblower je označení pro současného
nebo bývalého zaměstnance, který se rozhodl upozornit na nelegální praktiky
svého zaměstnavatele. V České republice je whistleblowing poměrně
ojedinělým jevem, což může být způsobeno jak českou kulturou, v níž se whislebloweři
obávají nálepek „práskačů“ a „udavačů“, tak i nedůvěrou v současnou
legislativní úpravu. Světový trend je ale opačný, o čemž svědčí i světový
průzkum společnosti PricewaterhouseCoopers Global „Global Economic Crime Survey
2016“, ve kterém 42% dotázaných společností uvedlo, že využívají interní linky
pro whistleblowery jakožto důležitého prostředku pro ověření funkčnosti svých
etických programů.
Ve
snaze zvýšit ochranu oznamovatelů korupce byly sepsány primárně dva návrhy, a
to poslanecký návrh Andreje Babiše a vládní návrh dřívějšího ministra pro
lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera, v jehož práci bude
pokračovat současný ministr Jan Chvojka.
Nynější úprava
Česká
republika v současnosti nedisponuje nějakou ucelenou právní úpravou
whistleblowingu a české zákony se samotným pojmem ani nijak nepracují. Částečnou
ochranu whistleblowerů lze najít v zákoníku práce a jiných právních
předpisech, ač kolikrát nepřímo. Například zákoník práce stanovuje pouze konkrétní
důvody pro ukončení pracovního poměru se zaměstnancem, takže vyhodit
zaměstnance pro to, že oznámil trestný čin nebo podezření z jeho spáchání
samozřejmě možné není.
Oznamovací
povinnost upravuje trestní zákoník. Dle něj se každému, kdo se hodnověrně dozví o spáchání trestného činu podplácení nebo
přijetí úplatku, ukládá povinnost tento trestný čin oznámit státnímu zástupci
nebo policejnímu orgánu. Obecnou ochranu svědka poskytuje trestní řád, který
umožňuje utajení jeho identity. Toto utajení však podléhá rozhodnutí státního
orgánu.
Nový
zákon o ochraně oznamovatelů trestných činů
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů
před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele předložil Andrej Babiš. Tento
návrh je do značné míry inspirován slovenskou právní úpravou a zavádí statut tzv.
„chráněného oznamovatele“. Současně oznamovateli umožňuje utajení identity, a
to až do vydání předběžného rozhodnutí o přiznání tohoto statutu. Statut
chráněného oznamovatele chrání tohoto oznamovatele mj.před výpovědí nebo
převedením na jinou práci bez souhlasu příslušné krajské pobočky Úřadu práce.
Ve zkratce se dá říci, že tato úprava poskytuje ochranu zaměstnanci už
v okamžiku oznámení trestného činu a chrání jeho pracovní místo.
Vládní
návrh novely občanského soudního řádu
Jiný postup zvolilo ministerstvo pro lidská práva
a rovné příležitosti, když na místo samostatného zákona zvolilo cestu
částečných novelizací stávajících právních předpisů, a prosazuje zakotvení ochrany
whistleblowerů skrze novelu občanského soudního řádu. Novela by přenesla
důkazní břemeno na zaměstnavatele, což by v praxi znamenalo, že pokud by
zaměstnance, který trestnou činnost oznámil, propustil, musel by zároveň
prokázat, že jej propouští ze zákonných důvodů. Podobně je tomu v současné
době také v případě diskriminace. Dle vyjádření ministra Chvojky by tento
návrh měl, bude-li přijat, platit od začátku roku 2018. V porovnání
s návrhem Andreje Babiše tato úprava poskytuje ochranu zaměstnanci až po
podání výpovědi z pracovního poměru.
Závěr
Ochranu whistleblowerů je zcela nutné posílit, a dle našeho názoru nejlépe hned od chvíle oznámení nelegální činnosti. Zároveň je nutné rozšířit společenské povědomí o možnostech ochrany těchto oznamovatelů a o společenské důležitosti takového jednání, ať už v rámci organizačních struktur společností, nebo navenek vůči státním orgánům. Otázkou zůstává, která cesta u zákonodárců nakonec převáží, zda nový samostatný zákon nebo novelizace stávajících předpisů.
Autorem článku je Bořivoj Líbal, řídící partner mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal.
je transakčně orientovaná mezinárodní advokátní kancelář s bohatými zkušenostmi v oblastech fúzí & akvizice, private equity, bankovnictví, financí, kapitálových trhů, skupinových restrukturalizacích & insolvencí a komplexních nemovitostních projektů a jejich financování. Díky úzké spolupráci s ostatními společnostmi ze skupiny PwC je přidaná hodnota kanceláře tam, kde je zapotřebí analyzovat daňové, finanční či technické aspekty problematiky. Advokátní kancelář PwC Legal v České republice disponuje týmem 25 zkušených právníků pokrývajících výše zmíněné oblasti práva.
Více informací na: www.pwc.com
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Zákony a právo:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz