Volili Trumpa „propuštění oceláři“? Preference spíše ovlivnila etnicita a vzdělání
Kampaň před loňskými americkými prezidentskými volbami je stále vděčným tématem pro novináře, ale i pro akademiky. Střet mezi poraženou bývalou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a realitním magnátem Donaldem Trumpem se dal interpretovat různými způsoby, přičemž jedním z nejčastějších vysvětlení kontroverzní kampaně je, že šlo především o klání mezi globalisty a protekcionisty. Nová analýza volebních dat však ukazuje, že podstatnější váhu při rozhodování voličů měla etnicita a vzdělání.
Jedním z motivů opakujících se ve většině analýz loňských voleb je údajné rozdělení obyvatel Spojených států na ty profitující z globalizace a kosmopolitní elity žijící převážně ve městech na jedné straně a obyvatelstvo ze dříve průmyslových oblastí, které na liberalizaci mezinárodních trhů spíše doplácí, na straně druhé.
Tento sentiment ostatně skvěle ilustrovalo Trumpovo volební heslo „učiňme Ameriku znovu velkou,“ ve kterém se v očích mnoha odráželo přesvědčení, že dříve, když měly USA silnější průmysl a vyráběly si samy svou ocel, byly věci lepší. A mnozí tomuto tvrzení dávají do určité míry za pravdu – například v nedávném reportu McKinsey Global Insitute (psali jsme o něm ZDE) se uvádí, že americký průmysl přispíval k sociální mobilitě a umožňoval dosáhnout na slušné peníze i lidem bez vysokoškolského vzdělání.
Téma americké deindustrializace ale není jen ekonomickou problematikou a má svůj politický a společenský přesah. Trojice ekonomů v jedné studii spojila skomírání amerického průmyslu s vyšším podílem svobodných matek (psali jsme ZDE), výzkumník z Fedu a akademik z Yaleovy univerzity zase hledali souvislost mezi deindustrializací a sebevraždami (psali jsme ZDE).
Protekcionismu věřili jen bílí voliči
Petersenův institut pro mezinárodní ekonomiku se chtěl po vzoru výše zmíněných studií o deindustrializaci podívat na to, do jaké míry hrál v rozhodování voličů roli Trumpův příslib, že „zatočí“ s levnou čínskou konkurencí a vrátí do Ameriky průmysl a s ním spojená slušně placená a stabilní pracovní místa. Podle analytiků institutu až polovina největších amerických médií připisovala Trumpův úspěch mimo jiné i tomuto předvolebnímu slibu.
Akademici se tak rozhodli porovnat na úrovni okrsků výsledky ze dvou posledních prezidentských voleb a zkoumali přitom, jaký vliv na ně mohly mít faktory jako procento obyvatel zaměstnaných ve zpracovatelském sektoru nebo dlouhodobý úbytek pracovních míst v průmyslu v daných oblastech. Výsledky studie na první pohled ukazovaly, že na těchto faktorech nezáleželo.
Když však autoři studie elektorát rozdělili podle etnicity, původní domněnka začala fungovat v okrscích, kde převažovalo bílé obyvatelstvo. Tedy: tam, kde voliči byli spíše bílí, se vyšší podpora (než v posledních volbách) pro republikánského kandidáta skutečně dala spojit s úbytkem pracovních míst a vyšším procentem lidí zaměstnaných ve zpracovatelském sektoru. Naopak u etnicky více diverzifikovaných oblastí korelace fungovala přesně naopak.
Záleželo i na vzdělání
Jedním z potenciálních vysvětlení je podle autorů studie to, že zatímco bílí voliči měli dojem, že se ekonomická situace USA zhoršuje kvůli volnému obchodu, etnicky rozmanitější okrsky takový pocit neměly a globalizaci fandí. Alternativním vysvětlením je jednoduše odpor menšin vůči Trumpově rétorice, kterou mnozí interpretovali jako xenofobní – to však nevysvětluje, proč se od republikánů tyto okrsky odkláněly více zrovna v případech, kdy se v nich nacházely průmyslové podniky. Skoro to na první pohled vypadá, že různé etnické skupiny zastávají různé ekonomické názory.
Další zkoumání výsledků ukázalo, že významným faktorem bylo i vzdělání obyvatelstva. Okrsky, které oproti předchozím volbám zaznamenaly největší příliv voličů k republikánům, byly převážně bílé a méně než 8 procent lidí, tedy podprůměrný podíl, zde mělo vysokoškolské vzdělání. Zároveň zde byl i menší než průměrný podíl lidí zaměstnaných v průmyslu, což opět naznačuje, že „efekt“ průmyslu úplně tak nefunguje.
Podle autorů studie tak na průmyslu a mezinárodním obchodu jako na volebních tématech tedy záleželo daleko méně, než se média domnívají. Důležitější byla etnická příslušnost obyvatelstva a vzdělání. Dokládají to i průzkumy mezi voliči ohledně toho, jakou přikládají různým tématům důležitost. Na první místa se dostala migrace a terorismus, zatímco mezinárodní obchod se mezi hlavní témata vůbec neřadil.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz