ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  05.09.2017 09:13:30

05.09.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2017

Kód: 110028-17
Informace o produktu
Kód: 110028-17
Periodicita: Čtvrtletní
Název produktu: Vývoj mezd zaměstnanců
Poznámka: Anglická verze +3 pracovní dny.
Anotace: Komentář k Rychlé informaci o průměrných mzdách, v pololetích rozšířený o pohled na mzdovou distribuci.
Územní členění: Stát
Kontakt: dalibor.holy@czso.cz
Nosič: Web
Typ produktu: Analýza
Cena:
Verze: Česko-anglická
Typ termínu vydání: 65. kalendářní den po období
Datum vydání: 05.06.2017, 05.09.2017, 04.12.2017, 09.03.2018
Rok: 2017
 

Přílohy

  • cpmz090517_analyza.docx
  • cpmz090517_analyza.pdf
Archiv:
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 05.09.2017
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.



5. 9. 2017

Mzdy zaměstnanců rostou tempem jako před deseti lety

Trh práce ve 2. čtvrtletí 2017

Výsledky statistik Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech za 2. čtvrtletí 2017 ukazují rekordně vysokou míru zaměstnanosti 15–64letých (73,3 %), zároveň míra nezaměstnanosti klesla pod úroveň nejnižších hodnot od počátku jejího sledování a byla stále nejnižší ze všech zemí EU. Výsledky podnikových statistik ČSÚ potvrdily významný nárůst evidenčního počtu zaměstnanců, který byl provázen akcelerujícím růstem mezd.

Výsledky VŠPS za 2. čtvrtletí 2017 ukazují kulminující ekonomickou aktivitu obyvatel ČR a zejména velmi vysokou zaměstnanost, která se meziročně zvýšila o 68,8 tis. na 5 197,3 tis. osob. Počty pracujících výrazně vzrostly jak v sekundárním sektoru ekonomiky – především ve zpracovatelském průmyslu – tak v terciárním, kde šlo zejména o profesní, vědecké a technické činnosti a dopravu a skladování.

Míra nezaměstnanosti zároveň klesla na další historické minimum, když se počet nezaměstnaných (dle definice ILO) dostal pod hranici 160 tis. osob (158,8 tis.). Snižovala se především dlouhodobá nezaměstnanost, neboť počet lidí hledajících zaměstnání déle než rok poklesl na 59,2 tis. Zároveň rostl počet volných pracovních míst hlášených na Úřadu práce, který na konci července 2017 přesáhl hranici 188 tis.

Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ potvrzují popsané trendy. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané se ve 2. čtvrtletí 2017 zvýšil o 1,5 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, to je o 60,6 tis. více. Nejvíce narostl počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, o 15,4 tis., a dále ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel, o 9,8 tis., relativně však nejvíce v menších odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+5,0 %), informační a komunikační činnosti (+4,9 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (+4,2 %). Jediný výrazný pokles počtu zaměstnanců byl v těžbě a dobývání, o 2,8 tis., což je relativně -10,2 %. Drobné snížení stavu menší než 1 % najdeme ve stavebnictví a v ubytování, stravování a pohostinství. Ve všech ostatních odvětvích počty zaměstnanců rostly.

Celková průměrná mzda vzrostla nominálně o 7,6 %. Vzhledem k inflaci (index spotřebitelských cen se zvýšil o 2,2 %) vzrostla meziročně reálná kupní síla o 5,3 %. Taková tempa měly mzdy právě před desetiletím.

Na přiloženém grafu vidíme, jak se průměrné mzdy historicky vyvíjely: ve 2. čtvrtletí 2007 odpovídaly indexy nominálních i reálných mezd až na desetiny procenta aktuálním hodnotám, tehdy nezaměstnanost také rychle klesala a byl vysoký počet volných pracovních míst. To přerušila následná krize.

V roce 2008 byly sice meziroční nárůsty průměrné nominální mzdy vysoko, ale růst výdělků byl ovlivněn vysokou inflací (rozdíl mezi oběma křivkami), takže reálně mzda rostla méně. Je také zjevné, že od počátku krize měl růst nominálních mezd sestupnou tendenci, až došlo ke stagnaci v roce 2013 a z hlediska reálných mezd i k poklesu.

Indexy nominálních a reálných průměrných mezd ke stejnému období předchozího roku, čtvrtletní údaje

Od roku 2014 však mzdy začaly stoupat vzhůru, navíc až do závěru roku 2016 se inflace pohybovala pod 1 %, takže rychle rostly i v reálném vyjádření. Za celé desetiletí mzdy nominálně přidaly 8 606 , tedy vzrostly o 41,5 %.

V třídění podle odvětví se meziroční mzdové nárůsty ve 2. čtvrtletí 2017 pohybují v intervalu od 4 až do 16 %. Nejvyšší mzdový nárůst nalezneme v ubytování, stravování a pohostinství (15,8 %), kde však zůstává typicky nejnižší průměrná mzda ze všech odvětví (17 897 ). I druhý nejrychlejší růst (10,2 %) najdeme v odvětví s druhou nejnižší průměrnou mzdou – administrativní a podpůrné činnosti (19 568 ). Naopak v peněžnictví a pojišťovnictví, kde je mzdová úroveň tradičně nejvyšší (55 601 ), vzrostla průměrná mzda meziročně jen o 4,2 %. Pokračuje tak trend ve snižování mzdových rozdílů mezi odvětvími.

Hnacím motorem národní ekonomiky je zpracovatelský průmysl, což obnáší 1 139 tis. pracovních míst; z pohledu mezd byl ve velmi dobré kondici: průměrná mzda tu vzrostla o 8,4 % na 29 929 . Druhým největším odvětvím je velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde je více než půl milionu pracovních míst a průměrná mzda v něm vzrostla o 8,2 % na 27 426 . Se dvěma zmíněnými odvětvími úzce souvisí doprava a skladování, kde počet zaměstnanců překročil hranici 262 tis. a kde mzdy vzrostly o 6,7 % na rovných 27 000 .

Nárůsty průměrné nominální mzdy, sekce CZ-NACE, 2. čtvrtletí 2017 ke stejnému období předchozího roku

Statistiky potvrzují pokračující obtížnou situaci v odvětví těžby a dobývání, kde přes 7% nárůst průměrné mzdy došlo k meziročnímu úbytku počtu zaměstnanců o více než 10 %. Toto odvětví před čtyřmi roky zaměstnávalo 33,0 tis. lidí, ve 2. čtvrtletí 2017 již jen 24,9 tis.

Z regionálního pohledu mělo stále mimořádné postavení hlavní město Praha, kde v posledních letech dochází k nejrychlejšímu zvyšování počtu zaměstnanců, ale také k nejnižšímu mzdovému růstu – ve 2. čtvrtletí 2017 jde o výrazný přírůstek pracovních míst o 3,4 % při podprůměrném zvýšení mzdy o 5,9 %. Růst průměrné mzdy byl naopak nejvýraznější v Karlovarském kraji (9,7 %), který však byl jediný, kde došlo k drobnému poklesu počtu zaměstnanců (-0,1 %); dále v Plzeňském kraji (9,3 %) a pak ve Středočeském kraji (9,0 %). Druhý nejnižší byl mzdový růst v Moravskoslezském kraji (6,9 %), úzce spojeném s již zmíněným odvětvím těžba a dobývání. Karlovarský kraj má, navzdory poslední hodnotě nárůstu, stále nejnižší absolutní mzdovou úroveň, pouze 68 % pražského průměru.

* * *

Z pohledu kumulativních údajů za celé 1. pololetí 2017 došlo k růstu celkové průměrné mzdy o 6,5 %, což je v reálném vyjádření meziročně více o 4,1 %. Z hlediska růstu kupní síly začal být podstatný právě vliv inflace (index spotřebitelských cen), která se meziročně zvýšila o 2,3 %, zatímco ještě vloni to bylo pouze o 0,4 %. Zároveň se v 1. pololetí 2017 výrazně zvýšil přepočtený počet zaměstnanců o 1,7 %, tedy o 66,5 tis.

Průměrná mzda 28 623 je o 42 % nominálně vyšší než před deseti lety, reálně je přírůstek 16%. Situace na trhu práce je tedy z pohledu trendů velmi podobná jako před deseti lety, avšak na zcela jiné mzdové úrovni.

* * *

Medián mezd (mzda prostředního zaměstnance odvozená z matematicko-statistického modelu mzdového rozdělení) se ve 2. čtvrtletí 2017 zvýšil o 8,2 % na 24 896 . Rozdíl mezi mediánem a aritmetickým průměrem (průměrnou mzdou) 29 346 tak činí takřka 4,5 tis. Kč. Průměr je totiž ukazatel citlivý na extrémně vysoké hodnoty.

Velmi vysoké mzdy meziročně vzrostly o něco pomaleji. Mzdové rozpětí přesto zůstalo značně široké: 80 % zaměstnanců pobíralo výdělky mezi 12 022 a 47 058 (tj. bez obou krajních desetin). Z hlediska pohlaví se pak zvýšení mezd projevilo poněkud více u žen (8,7 %), u mužů méně (8,1 %). Muži však mají značně vyšší mzdovou úroveň: ve 2. čtvrtletí 2017 byl medián mezd žen 22 300 , zatímco u mužů byl 27 181 .

* * *

Předběžné výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za 1. pololetí 2017 přináší podrobnější vhled do mzdových distribucí a sociálních třídění. ISPV však používá odlišnou metodiku výpočtu osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence), a tyto údaje proto nejsou porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd ani s čísly v tabulkách k Rychlé informaci ČSÚ.

Medián v metodice ISPV dosáhl v 1. pololetí 2017 hodnoty 25 786 a ve srovnání s 1. pololetím 2016 se zvýšil o 7,4 %. Deset procent nízkovýdělkových zaměstnanců pobíralo mzdy nižší než 13 783 a naopak desetina nejvyšších mezd byla nad hranicí 47 670 , decilový poměr tak činil 3,46 ve srovnání s loňským 3,51. Snížení mzdové diferenciace je způsobeno rychlejším růstem u dolní poloviny rozdělení, tedy u hůře placených zaměstnanců.

Podle platné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 46 515 , ale velmi širokým decilovým rozpětím 20 765 až 121 686 . Druhá nejvyšší úroveň mezd byla u specialistů, s mediánem 34 260 a decilovým rozpětím 23 074 až 71 804 . Třetí příčku obsadili techničtí a odborní pracovníci s mediánem 30 078 a decilovým rozpětím 18 031 až 50 658 . Úředníci mají medián 23 139 , decilové rozpětí 13 138 až 37 655 , a meziročně se jejich výdělky zvýšily nejméně (6,2 %).

Nejrychleji vzrostl medián u pracovníků ve službách a prodeji, kteří však často patří k nízkovýdělkovým zaměstnancům: měli decilové rozpětí 11 608 až 30 712 a medián 17 596 , což je jen trochu více než dvě třetiny celkového mediánu. Řemeslníci a opraváři měli medián 24 632 a obsluha strojů a zařízení, montéři 24 066 . Nejnižší mzdová úroveň je obecně u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde byl medián 16 146 a decilové rozpětí 11 361 až 26 360 , také u nich je výrazně rychlejší růst výdělků (8,2 %).

Mzdy jsou také značně strukturované podle dosaženého vzdělání zaměstnance – nejvyšší výdělky pobírali v 1. pololetí 2017 vysokoškoláci, prostřední mzda u nich byla 36 419 . Naopak nejnižší mediánovou mzdu měli zaměstnanci se základním či nedokončeným vzděláním (18 970 ); ta však meziročně vzrostla nejvíce (8,9 %). Středoškoláci s maturitou si vydělali více (26 491 ) než ti bez ní (21 822 ), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským studiem (30 132 ).

Podle věkových kategorií pobírali nejnižší prostřední mzdy zaměstnanci do 20 let (17 845 ), zatímco ve věku 20–29 let již 23 841 a pro kategorii 30–39 let byl medián nejvyšší (26 994 ). To je však provázeno růstem variability. Nejnižší desetina výdělků (1. decil) zůstává v každé věkové kategorii pod úrovní 14 tis. Kč.

Autor: Dalibor Holý

Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Tel.: +420 274 052 694

E-mail: dalibor.holy@czso.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Výpočet čisté mzdy v roce 2024



Více zpráv k tématu Mzdy








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688