Bohatí budou v roce 2019 nejzadluženější v historii
OECD ve své studii „Sovereign Borrowign Outlook for OECD Countries“ předpovídá, postupné snižování rolí centrálních bank na trhu se státními dluhopisy a přetrvávající strukturální potíže hlavních světových ekonomik začnou opět posouvat míru nesplaceného státního dluhu na nová maxima. Zatímco rozvíjejícím se zemím bude se snižováním míry zadlužení pomáhat ekonomický růst, země G7 se stanou ještě více zadluženějšími než doposud.
Vývoj státního dluhu členských zemí OECD (v bilionech USD)
Zdroj: OECD
Podíl nesplaceného dluhu na HDP v zemích G7 poroste již třetím rokem v řadě, kdy průměrná míra zadlužení těchto zemí by měla v roce 2019 činit 87,6 %,
Více než třetina nesplaceného státního dluhu pochází z USA
Největší podíl na trzích se státními dluhopisy drží Spojené státy Americké (35 %), jejichž silně rostoucí dluh odsunul na druhé místo Japonsko (26 %). Dluh Itálie na trhu se státními dluhopisy činil v roce 2018 6 %, z „klubu“ nejvýznamnějších dlužníků se pak podařilo odejít Německu, jehož dluh činil ještě v roce 2007 6 % celkového nesplaceného státního dluhu.
Státy využívají nízkých úrokových sazeb a půjčují si s delší splatností
Nízké úrokové sazby ve vyspělých zemích vedly v uplynulých 10 letech s výraznému nárůstu dluhu s dlouhodobou splatností a naopak poklesu financování skrze pokladniční poukázky / dluhopisy se splatností do 12 měsíců.
Objem nesplacených státních dluhopisů s pevnou dobou splatnosti delší než 12 měsíců činil v roce 2018 80 % celkového dluhu zemí OECD, v tomto roce pak má podíl tohoto dluhu vzrůst na 80,7 %.
Jižní Korea a Polsko si půjčují levněji, Turecko a Mexiko naopak výrazně dráže
OECD zároveň poukazuje na to, že výnosy státních dluhopisů s 10 letou splatností rostou ve většině zemí OECD, z výrazných poklesů se mohou radovat „jen“ Jižní Korea, Polsko, Nový Zéland, Švédsko, Dánsko.
Změna ve výnosech 10 letých dluhopisů mezi lety 2007 a 2018
Zdroj: OECD
Dluh roste, ale zatím nepředstavuje bezprostřední riziko
Byť objem nesplaceného státního dluhu od roku 2007 výrazně narostl, OECD v jeho výši nespatřuje bezprostřední riziko. Všichni „klíčoví“ emitenti by měly být schopni i nadále najít pro svůj dluh kupce, potíže se mohou objevit u zemí s rychle rostoucími náklady na dluh, tj. Turecka, Mexika, Itálie, Maďarska.
Celá studie OECD je k dispozici ke stažení zde.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz