ČSÚ (ČSÚ)
Práce  |  12.11.2021 09:12:47

Kdo nevěří v omezenost schopností, snadněji roste

Žáci, kteří jsou přesvědčeni, že díky zvýšenému úsilí mohou zvládnout i to, co jim nejde, dosahují lepších výsledků ve vzdělávání.

Česká republika se již řadu let pravidelně zapojuje do mezinárodních šetření týkajících se výkonnosti vzdělávací soustavy. Jedním z nejdůležitějších je šetření PISA (Programme for International Student Assessment), které každé tři roky sleduje úroveň patnáctiletých žáků ve čtenářských, matematických a přírodovědných dovednostech. Jeho realizaci v České republice zajišťuje Česká školní inspekce (ČŠI), která také publikuje výsledky a prostřednictvím sekundárních analýz následně zjišťuje vliv různých faktorů na průběh vzdělávání a vzdělávací výsledky žáků.

Nastavení mysli

Nedávno zveřejněná analýza ČŠI se zaměřila na výsledky žáků v kontextu teorie nastavení mysli. Ta vychází z práce americké psycholožky Carol S. Dweckové, která popisuje závislost schopnosti lidí rozvíjet se a zlepšovat na tom, jak tito lidé nahlížejí na své základní vlastnosti a možnosti. Lidé disponující tzv. růstovým myšlením jsou přesvědčeni, že s vynaložením dostatečného úsilí a vytrvalosti může každý jedinec cíleně zlepšovat svoje dovednosti, rozvíjet svůj talent a zvyšovat svůj potenciál. Naproti tomu lidé s tzv. fixním myšlením považují základní vlastnosti jedince za vrozené a jednou provždy dané. Převaha jednoho či druhého typu uvažování u žáků ve školách do značné míry určuje, jak přistupují ke svému vzdělávání a k rozvoji své osobnosti. Pokud žák věří, že disponuje určitou mírou schopností a dovedností, které jsou mu dané a geneticky předurčené, obtížněji nalézá motivaci pro vytrvalé učení, zejména ve chvíli, kdy narazí na překážky. Je přesvědčen, že nemá smysl snažit se zlepšit něco, co změnit vlastně nelze.

Žáci s růstovým myšlením oproti tomu aktivně usilují o svůj osobní růst tím, že vyhledávají příležitosti zlepšovat se, nebojí se výzev a obtížných situací. Narazí-li na překážku, mají tendenci vytrvat a chyby považují nikoliv za projev selhání, ale spíše za prostředek k sebezdokonalování. Zatímco žáci s fixním uvažováním obtížně přijímají kritiku druhých, žáci s růstovým myšlením využívají negativní zpětnou vazbu konstruktivně a dokážou se z ní učit.

Výsledky empirických studií v oblasti pedagogických a psychologických věd ukazují, že žáci s převahou růstového myšlení dosahují lepších vzdělávacích výsledků, a analýza ČŠI zjišťovala, zda uvedené závěry platí i v České republice.

Podíl žáků, kteří nesouhlasili s výrokem: „Tvoje inteligence je něco, co na sobě nemůžeš příliš změnit.“ (%)

Zdroj: ČŠI, PISA 2018

Růstové myšlení pomáhá

Důležitým zjištěním je, že žáci s růstovým myšlením dosáhli lepšího průměrného výsledkutestu čtenářských dovedností než žáci s fixním myšlením. Celkově v zemích OECD, po zohlednění socioekonomického profilu žáků a škol, získali žáci s růstovým myšlením v průměru o 31 bodů lepší výsledek než žáci s převahou fixního uvažování. V České republice činil tento rozdíl 10 bodů.

Vazba mezi růstovým myšlením a výsledkem ve čtenářských dovednostech byla obecně silnější mezi socioekonomicky znevýhodněnými žáky než mezi žáky zvýhodněnými, což se potvrdilo také v případě českých žáků. Zatímco ve skupině zvýhodněných žáků v České republice nebyly zjištěny rozdíly v úrovni čtenářských dovedností v souvislosti s nastavením mysli žáků, mezi znevýhodněnými žáky dosáhli ti s růstovým myšlením průměrně o 10 bodů lepšího výsledkutestu. V průměru OECD činil tento rozdíl dokonce 39 bodů.

V souladu s předešlými šetřeními výsledky PISA 2018 potvrzují, že růstové myšlení napomáhá k lepším vzdělávacím výsledkům žáků, a to zejména ve skupině znevýhodněných žáků. Protože se však vyskytuje ve větší míře mezi zvýhodněnými žáky, může být růstové myšlení faktorem, který zvýrazňuje socioekonomické rozdíly v úspěšnosti žáků. Šetření realizovaná v České republice dlouhodobě poukazují na silnou závislost vzdělávacích výsledků žáků na jejich domácím zázemí, přičemž tato závislost je jedna z nejvyšších ze zemí OECD. Jsou to výhradně žáci ze znevýhodněného prostředí, kteří dosahují nejslabších výsledků, a naopak žáci z podnětného a ekonomicky dobře situovaného prostředí mají výsledky nejlepší.

Školyučitelé by mohli pomoci s posilováním spravedlnosti ve vzdělávání, pokud by našli způsoby, jak přesvědčit všechny žáky, nejen ty zvýhodněné a vysoce výkonné, aby věřili, že s dostatkem úsilí mohou rozvíjet své schopnosti a zlepšit své vzdělávací výsledky.

Nárůst bodového výsledku z testu čtenářských dovedností u žáků s růstovým myšlením

Zdroj: ČŠI, PISA 2018

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688