Další pokles nezaměstnanosti, v dubnu dosáhla 3,3 %
Ministerstvem
práce a sociálních věci zveřejňovaný podíl nezaměstnaných osob v dubnu
navázal na sérii poklesů a vůči březnu se snížil o 0,1 p.b na 3,3 %.
Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského listopadu. Oproti předcovidovým
hodnotám je jen na mírně vyšších úrovních, kdy v březnu 2020 dosahovala rovných
3 %. Stejně jako v předchozích měsících měla hlavní vliv na snížení nezaměstnanosti
sezónnost. Ta ale působila o něco slabším tempem, než jsme očekávali a výsledek
tak zaostal za naším odhadem, který předpokládal pokles až ke 3,2 %.
Znatelnější úbytek zaznamenal počet volných pracovních míst, což může souviset
s příchodem uprchlíků z Ukrajiny, kteří v některých případech nastupovali na
dlouhodobě neobsazené pozice.
Počet
evidovaných nezaměstnaných poklesl v březnu o necelých 10 tisíc na 243 658 osob.
Mezera mezi počtem nezaměstnaných a volných pracovních míst se po delší době zúžila,
když ubylo přes 15 tisíc pozic. Jejich počet ale uchazeče stále převyšuje – v
dubnu si šlo vybírat z 344 350 volných míst. Na každého nezaměstnaného tím
pádem připadá 1,41 pracovního místa, což vůči březnu představuje jen velmi
mírné snížení (z 1,42).
Míra nezaměstnanosti podle MPSV | ||||
---|---|---|---|---|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
|
v % | 3,3 | 3,4 |
3,2 |
3,2 |
Zdroj: Raiffeisenbank, Reuters, MPSV |
Z pohledu jednotlivých částí Česka klesala nezaměstnanost vůči březnu v naprosté většině okresů. Nejrychleji v okrese Jindřichův Hradec, mírný nárůst nezaměstnaných si připsala naopak Praha-východ. Ta i přesto stále kraluje celkovému žebříčku, kdy nezaměstnanost zde dosahuje 1,1 % a na každého uchazeče připadá 9 volných pracovních míst.
I přesto, že výsledek byl o něco horší, než jsme ve své prognóze očekávali, český trh práce zůstává velmi silný. Negativně se na něm neprojevuje válka na Ukrajině, ani příliv uprchlíků z této oblasti. Prostor pro další zlepšování je ale podle nás omezený a hlouběji pod 3 % – tak jako tomu bylo v roce 2019 – nezaměstnanost klesat nebude. Riziko bude představovat zpomalující průmysl a celková nejistota ohledně dopadů války na Ukrajině, která povede k větší opatrnosti firem. Stoupající náklady zároveň snižují možnost podnikatelských subjektů výrazněji dohánět se mzdami inflaci a reálné výdělky budou nadále klesat. Očekáváme proto, že v letošním roce dosáhne nezaměstnanost sledovaná metodikou MPSV v průměru 3,3 %. V příštím roce pak v kontextu slabšího ekonomického vývoje dojde k mírnému nárůstu domácí nezaměstnanosti na úroveň okolo 3,6 %. Nic to ovšem nezmění na tom, že i nadále bude český trh práce patřit mezi nejkompetitivnější v rámci EU. Poptávka tak může slábnout pomaleji než v dalších evropských zemích, v důsledku čehož se i inflace může oproti dalším evropským zemím držet déle nad cílem centrální banky.
Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz