Ekonomická válka mezi Ruskem a zbytkem světa VIDEO
Hovořil: Pavel Kohout, ekonom a ekonomický publicista, autor mnoha knih, například Investiční strategie pro třetí tisíciletí, Vitamíny pro ekonomický růst nebo Ďáblův slovník ekonomie a financí.
Uslyšíte odpovědi na otázky: Nakolik je současná válka válkou ekonomie?
Má vůbec Rusko aktuálně ekonomicky na to vést delší válku?
Je na tom Rusko finančně dobře? Má Rusko kde nakupovat?
Jak ještě zasáhnout ruskou ekonomiku?
Jaké jsou schopnosti Ukrajiny ve srovnání s Ruskem?
Nevyčerpají se spojenci?
Bude ruské vypnutí elektřiny pro Finsko velká ztráta?
Medveděv uvedl, že sankce, které západ uvalil na Rusko, budou mít na celý západ apokalyptické důsledky - dá se to brát ekonomicky vážně?
Není problém, že Putinovi na běžných Rusech nezáleží, jeho podpora u veřejnosti je silná a Rusové jsou připraveni na oběti?
Pomůže Rusku
Čína?
Jaké jiné možnosti Rusko má?
Jak se ekonomicky rozvíjí Čína v porovnání s Ruskem?
Byly sankce proti Rusku v roce 2014 bezzubé?
Jaké jsou vyhlídky ruské ekonomiky do budoucnosti? Kde má ruská ekonomika slabiny?
Přestane existovat ruský akciový trh?
Které trhy vyjdou z války nejsilněji?
Očekáváš, že ekonomika EU bude po válce prosperovat? Může ekonomicky prosperující Ukrajina přinést v budoucnu něco nového?
Jak vnímají ekonomiku obyvatelé EÚ a jak ji vnímají lidé v Rusku?
Rusové dávají mnohem větší důraz na národní hrdost než na
materiální blahobyt – alespoň velká část z nich. Americká armáda
vynakládá obrovské částky na zdravotní a sociální pojištění a
hlavně na péči o veterány. Ruská armáda je v tomto směru ke svým
lidem velmi macešská. Ruští civilisté jsou zvyklí, že čas od času
přijde prudký pokles životní úrovně a berou to jako zásah vyšší
moci, se kterým nelze nic dělat.
Příklad: Američané a Britové vynakládali velké úsilí, aby postupně
zaplatili válečné dluhy z 2. světové války. Stálo to hodně, ale
podařilo se. Sovětský svaz naproti tomu „vyřešil“ své dluhy
měnovou reformou v roce 1947, kdy lidé přišli o úspory a o celou
hodnotu svých válečných dluhopisů. Moskva ví, že její lidé snesou
téměř všechno a neváhá to zneužít ve svůj mocenský prospěch.
Ale všechno má své meze. Vzpomínka na 80. léta, kdy jsem chodil na
gymnázium. Měli jsme přednášku od nějakého vysoce postaveného
důstojníka Československé lidové armády. Řekl zhruba toto:
„Američané hodlají postavit systém protiraketové obrany za tisíc
miliard dolarů a doufají, že tím Sověty uzbrojí. Ale Rusové jsou
schopni se uskrovnit a žít jen o bramborách, zelí a červené řepě,
jen aby vyvinuli stejné anebo ještě lepší zbraně.“
Nakonec se ukázalo, že důstojník neměl pravdu: uskrovňování již
bylo dost a Rusové chtěli konečně žít lépe. Režim padl, Sovětský
svaz se zhroutil. Rusové prožili dost tvrdá 90. léta. A proč je
Putin stále tak populární? Protože začátek jeho vlády se kryje s
dobou, kdy se ekonomice začalo konečně dařit lépe: díky růstu cen
komodit a také proto, že bolestivé ekonomické reformy Jelcinovy
vlády konečně zabraly. Ani Putin neprováděl zpočátku špatnou
hospodářskou politiku. Zreformoval daňový systém, dal veřejné
finance do elementárního pořádku a aspoň částečně stabilizoval
měnu.
Pak ale začala převládat jeho neomezená touha po moci a majetku.
Co by mohla EU dělat lépe?
Domnívám se, že Německo mohlo vystupovat tvrději a francouzský
prezident nemusel dělat Putinovi psychoterapeuta a kámoše, kterému
se může svěřovat se svými problémy. Rovněž dodávky těžkých zbraní
mohly být poskytnuty mnohem rychleji. Zpočátku se ale zdálo, že
Rusové překonají úvodní potíže a obsadí Ukrajinu během týdnů.
Západ si proto nechtěl Putina příliš pohněvat. Ale s Putinem ani s
předchozími kremelskými vládci nešlo jednat po dobrém. To si teď
Západ konečně uvědomuje.
Zde bych chtěl ještě speciálně zmínit Velkou Británii, která vzala
vážně svůj podpis na Budapešťském memorandu z roku 1994. V rámci
tohoto memoranda se Ukrajina vzdala jaderných zbraní s tím, že
její integritu a nezávislost budou zaručovat USA, Velká Británie a
Rusko. Britové si vzápětí po začátku invaze řekli, že nechtějí
opakovat Mnichov – a začali konat svoji smluvní povinnost.
Čína sleduje čínské zájmy. Čínským zájmem je, aby Rusko zůstalo
spojencem Pekingu, ale aby nebylo zbytečně silné. Peking potřebuje
Rusko jako surovinovou základnu, ale nikoli jako supervelmoc, se
kterou by se měl dělit o vliv ve světě.
Proto Čína podporuje Rusko spíše slovně než skutky. V poslední
době, v kontextu ruských vojenských neúspěchů, dokonce zaznívají z
Číny velmi kritické hlasy. Pragmatický Peking si totiž nechce
znepřátelit Západ, který je pro Čínu ještě důležitější jako trh a
jako zdroj technologií. Přímá vojenská pomoc je tedy mimo hru.
Nepřímá pomoc se může odehrávat za podmínek, které budou výhodné
pro Čínu. Ta vnímá Rusko jako zdroj surovin a také jako možný cíl
nevojenské expanze. Číňané sledují politiku postupného,
nenásilného budování pozic. Svůj vliv si kupují investicemi spíše
než zbraněmi. Kupují podniky, půdu, usazují se v cílové zemi.
Prosperující a vojensky silné Rusko není v čínském zájmu. V
čínském zájmu je, aby Rusko vstřícně přijímalo čínské investory a
kolonisty.
Mimochodem, Kazachstán, země politicky blízká Rusku, na rovinu
odmítla vojenskou pomoc, a to i přesto, že kazachstánský prezident
dluží Putinovi protislužbu za potlačení násilného povstání v lednu
2022. A dokonce i Bělorusko dává postupně od invaze ruce pryč.
Očekáváš, že bude EU po válce prosperovat?
Pokud klesnou ceny komodit po ukončení války – což lze čekat – pak
se přinejmenším zmírní nepříjemné inflační tlaky. To by byla dobrá
zpráva. Ukrajina určitě nabídne možnost rozsáhlých investic,
počínaje infrastrukturou a konče vysokými technologiemi. Ukazuje
se, že v odvětví IT je Ukrajina překvapivě vyspělá. Systém řízení
dělostřelecké palby vyvinutý firmou GIS Art ze Lvova je momentálně
zřejmě nejlepší na světě. Díky němu (a také díky moderním západním
kanónům a díky síti StarLink Elona Muska) byl ruský postup na
východě ochromen a ukrajinská armáda dokonce přešla do
protiofenzívy.
Vstup Ukrajiny do EU zatím není na pořadu dne, ale jednou k němu
pravděpodobně dojde. Pak se Česko a patrně i Slovenskou stanou
čistými plátci do unijního rozpočtu, což se mnoha příjemcům dotací
nebude líbit. Ale rozšíření společného trhu by za to podle mého
názoru stálo. Nehledě na to, že východní křídlo EU by tak získalo
značnou politickou váhu.
Zlatá minca
Soutěž finančních produktů Zlatá minca se koná na Slovensku od roku 2005 (v ČR není). Vyhlašuje nejlepší produkty slovenských bank, pojišťoven a fondů, výsledky jsou publikovány na www.zlataminca.sk. Od léta 2020 se realizují jednou týdně nekomerční, diskusní webináře na ekonomická a finanční témata. Pozvání přijalo již mnoho desítek finančních a ekonomických expertů, diskuse trvají nejčastěji do jedné hodiny.
Kromě toho pro slovenský trh existuje diskusní facebooková skupina Fórum Zlatá minca (o finančných produktoch), ve které se může kdokoli nekomerčně poradit. Je největší skupinou o financích na slovenském Facebooku.
Rusko - zprávy a komentáře k Rusku
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
Patrik Kostyo, Occollo
?
Okénko pro podnikatele
Michal Petrák, Comgate
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.