Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2025
Období |
Celková nezaměstnanost |
Míra nezaměstnanosti v % |
Počet volných míst |
Podrobně | |||||
Další » | |||||||||
2 / 2025 | 326 223 | 4.4 % | 88 062 | Zpráva | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 / 2025 | 320 516 | 4.3 % | 83 323 | Zpráva | |||||
12 / 2024 | 306 478 | 4.1 % | 246 573 | Zpráva | |||||
11 / 2024 | 290 425 | 3.9 % | 255 641 | Zpráva | |||||
10 / 2024 | 289 000 | 3.8 % | 266 000 | Zpráva | |||||
9 / 2024 | 290 905 | 3.9 % | 264 700 | Zpráva | |||||
8 / 2024 | 286 320 | 3.8 % | 263 247 | Zpráva | |||||
7 / 2024 | 283 011 | 3.8 % | 262 026 | Zpráva | |||||
6 / 2024 | 272 684 | 3.6 % | 263 552 | - | |||||
5 / 2024 | 274 300 | 3.6 % | 266 500 | Zpráva | |||||
3 / 2024 | 288 623 | 3.9 % | 253 522 | Zpráva | |||||
2 / 2024 | 296 107 | 4.0 % | 268 579 | Zpráva | |||||
1 / 2024 | 295 546 | 4.0 % | 267 000 | Zpráva | |||||
12 / 2023 | 279 270 | 3.7 % | 271 789 | Zpráva | |||||
11 / 2023 | 263 000 | 3.5 % | 279 000 | Zpráva | |||||
10 / 2023 | 260 600 | 3.5 % | 280 500 | Zpráva | |||||
9 / 2023 | 263 020 | 3.6 % | 281 995 | - | |||||
8 / 2023 | 260 803 | 3.6 % | 281 207 | Zpráva | |||||
7 / 2023 | 258 900 | 3.5 % | 285 600 | - | |||||
6 / 2023 | 249 800 | 3.4 % | 286 700 | - |
10.03.2025 Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla na 4,4 %. Volných pracovních míst oproti lednu přibylo
Od ledna 2025 mají měsíční statistiky nezaměstnanosti, které Úřad práce ČR pravidelně každý 6. pracovní den v měsíci zveřejňuje, novou podobu, a to díky novému datovému skladu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Veškeré datové podklady lze nalézt na https://data.mpsv.cz/portal , data budou zveřejněna ve 12:00.
02/2025 | 01/2025 | 02/2024 | 02/2023 | |
Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 4,4 % | 4,3 % | 4,0 % | 3,9 % |
Počet uchazečů o zaměstnání | 326 223 | 320 516 | 296 107 | 282 508 |
Počet volných pracovních míst | 88 062 | 83 323 | 268 579 | 283 097 |
„Dobrou zprávou je, že aktivní politika zaměstnanosti v našem státě funguje. V tomto roce jsme zaznamenali zvýšený zájem o rekvalifikace. Zatímco v loňském roce bylo k 28. únoru podporováno celkem 7 113 uchazečů a zájemců o zaměstnaní, letos bylo ve stejném období evidováno 16 414 osob. Jedná se tak o nárůst o 131 %. Největší zájem je o rekvalifikace v oblasti účetnictví či digitálního vzdělávání. Úspěšně probíhají také speciální projekty na podporu zaměstnanosti specifických věkových skupin a nezapomínáme ani na podporu uplatnění osob se zdravotním postižením ,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Na základě únorových statistik pozorujeme trend pomalu rostoucí nezaměstnanosti. Tu ale na jaře zmírní nastupující sezónní práce, které využívají přirozeně více muži než ženy. Situace v Česku a v celoevropském kontextu je ale i podle dlouhodobých dat velmi dobrá. Pozitivní je i to, že proti lednu o více než 5 % vzrostl počet volných míst, které evidujeme. Naprostou většinu lidí nezaměstnanost neohrožuje, ale budeme nadále pomáhat a podporovat jak lidi v problémech, tak ty, kteří budou změnu zaměstnání řešit. Všem doporučujeme si průběžně udržovat kondici ve svém oboru a kvalifikaci, zejména tam, kde je uplatnění z hlediska trhu práce složitější,“ říká generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. „Je důležité průběžně získávat a posilovat primárně své digitální dovednosti a využít také nabídky námi dotovaných kurzů. Lidé, kteří mají problém s hledáním na trhu práce, nebo mají nízké platy či je současná práce nenaplňuje a přemýšlí o novém pracovním směru, by měli co nejvíce využívat rekvalifikačních kurzů od úřadu práce. Doporučujeme si také čas od času vyzkoušet výběrové řízení na případné nové místo. S tvorbou životopisu, vytipováním vhodného místa i přípravou na pohovor pomohou naši specialisté. V digitálním vzdělávání máme od roku 2024 již přes 80 tisíc účastníků, ale chceme přilákat mnohem více lidí ohrožených nezaměstnaností, zejména tedy ty s nižším vzděláním a v ohroženějších oborech,“ doplňuje Daniel Krištof. V této souvislosti připomíná, že 2/3 všech účastníků kurzů digitálního vzdělávání a rekvalifikací tvoří ženy. Ženám, které chtějí souběžně s péčí o malé děti také pracovat, by měl pomoci jako doplňkový nástroj také institut nově zřízených sousedských dětských skupin. Kompletní agendu dětských skupin by měl po podpisu zákona prezidentem od května nově převzít Úřad práce ČR.
„Podle našeho průzkumu ve spolupráci s Behavio vyplynulo, že 9 z 10 dotázaných rodičů s malými dětmi do 4 let věku chce pracovat, tedy zvládat souběžně péči o děti i práci. Data to potvrzují bez ohledu na věk, místo bydliště i dosažené vzdělání, ale bohužel jen polovina z nich reálně pracuje. Hlavní bariérou pro jejich lepší uplatnění na trhu práce jsou zejména chybějící možnosti hlídání, více než polovina rodičů s dětmi mladších 4 let nemá vůbec žádné, nebo jen nárazové. Věříme, že i sousedské skupiny pomohou rodičům rozšířit možnosti péče o děti a sladit rodinný i profesní život. Další překážkou je nedostatek flexibilních forem spolupráce na trhu práce, tedy pouze 6 % zkrácených úvazků, včetně brigád a sezónních výpomocí, přitom průměr v EU je 20 %, tedy více než třikrát vyšší. Je to tak i výzvou pro zaměstnavatele, kteří mohou ten obrovský potenciál, zkušenosti i zájem o práci ze strany rodičů využít,“ popisuje podmínky ovlivňující zejména ženy s malými dětmi Lucie Bášová, spoluzakladatelka společnosti MUMDOO, která pomáhá rodičům ve slaďování soukromého a profesního života.
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 168 137 žen, ty tak tvořily 51,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 4,2 %
a žen na 4,6 %.
Nezaměstnanost z pohledu regionů
V rámci krajského srovnání meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob (dále „PNO“) v 10 krajích, nejvíce v Karlovarském a Ústeckém kraji (o 0,2 procentního bodu). V absolutní hodnotě přibylo v únoru 2025 proti lednu nejvíce uchazečů o zaměstnání v hl. m. Praha, Moravskoslezském a v Ústeckém kraji. Co se týká meziročního srovnání, tak podíl nezaměstnaných se proti únoru 2024 nejvíce zvýšil v kraji Karlovarském (o 0,7 procentního bodu), dále v Ústeckém, Jihočeském, v Moravskoslezském a v Libereckém kraji - shodně o 0,6 procentního bodu (dále „p. b.“),). Meziroční pokles podílu nezaměstnaných nebyl zaznamenán v žádném kraji.
Co se týká nezaměstnanosti v jednotlivých okresech, tak v únoru měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob okresy Most, Karviná a Bruntál - všechny přes 8 %. Naopak velmi nízkou nezaměstnanost pod 3 % eviduje Úřad práce ČR v okresech Praha-východ a Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Benešov a hl. město Praha. Pokud se podíváme na trendy, tak meziměsíčně nejvíce narostl podíl nezaměstnaných osob v okrese Sokolov (o 0,5 p. b.), Most (o 0,3 p. b.), Chomutov, Děčín, Nymburk, Tábor, Chrudim, Cheb, Prostějov (všechny o 0,2 p. b.). Meziročně pak v únoru došlo k nejvyššímu nárůstu nezaměstnanosti v okresech Most, Sokolov, Česká Lípa, Vsetín, Ostrava, Český Krumlov, Prostějov, Písek, Jihlava a Vyškov. Okresy Mělník a Praha si udržely stejný podíl nezaměstnaných osob. Pokles nezaměstnanosti proti únoru 2024 nezaznamenal žádný okres.
Nově registrovaných bylo v únoru o více než čtvrtinu méně než v lednu
Během února se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 36 885 lidí, z toho 33 % tak učinilo samostatně online, když využilo novou možnost se registrovat pomocí Klientské zóny Jenda. Tato služba dostupná na https://jenda.mpsv.cz/ umožňuje žádat o zprostředkování zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti kdykoliv, bez ohledu na úřední hodiny, a odkudkoliv, třeba z pohodlí domova. Počet nově evidovaných za únor byl oproti předchozímu měsíci nižší o 13 595 osob, což je způsobeno zejména dynamikou pracovních poměrů na konci každého roku, meziročně naopak došlo k nárůstu o 1 520 osob.
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu, velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, vzdělávání, veřejné správy a obrany a výroby potravin. Když pomineme Prahu, která je ve statistikách považována za jeden region, tak z hlediska okresů nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v okrese Ostrava-město (1 556), nejméně v okrese Rokycany (149).
Z evidence ÚP ČR odešlo v únoru 31 095 uchazečů, tj. o 4 533 osob méně než v předchozím měsíci a o 3 709 osob méně než v únoru 2024. Do nového zaměstnání nastoupilo 26 040 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, vzdělávání, výroby kovových konstrukcí, ve veřejné správě nebo v oblasti zdravotní péče.
Počet volných míst v evidenci úřadu práce vzrostl o více než 5 %
Ke konci února 2025 nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 88 062 volných pracovních míst, což je o 4 739 více než v lednu (nárůst o více než 5 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 3,7 uchazeče o zaměstnání, z toho nejvíce v okresech Karviná (27,1), Děčín (15,2), Sokolov (14,3), Hodonín (13,3), Bruntál (11,6). J e přitom třeba zdůraznit, že data volných míst na rozdíl od statistik evidovaných nezaměstnaných nevypovídají komplexně o celém trhu práce, kdy se mnoho pozic obsazuje mimo ÚP ČR. Na 72,8 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,7 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají dle evidence Úřadu práce ČR nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (21 862 míst) a ve Středočeském kraji (15 928 míst).
Letošní data o volných pracovních místech evidovaných úřadem práce nelze srovnávat se staršími statistikami, a to s ohledem na změnu v systému jejich evidence, neobsazená volná místa jsou nyní po 6 měsících automaticky vyřazována z databáze. Vysvětlení naleznete zde: www.mpsv.cz/web/cz/-/nova-pravidla-pro-zamestnavatele-volna-mista-v-evidenci
Roste podíl dlouhodobě nezaměstnaných
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 3,0 procentní body na 31,7 %. Jde celkem o 103 410 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 2,2 procentní body na 30,8 % (100 399 osob). Průměrná délka evidence se v únoru ve srovnání s lednem zvýšila o 2 dny na 471 dní.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo necelých 97 tisíc lidí
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v únoru 2025 celkem 96 839 osob, což představuje 29,7 % všech uchazečů o zaměstnání (leden – 30,4 %, únor 2024 – 33,7 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně poklesl o 2 985 osob.
V únoru 2025 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti
a při rekvalifikaci celkem 1 312 002 tis. Kč (v lednu 2025 to bylo celkem 1 163 319 tis. Kč).
Aktivní politika zaměstnanosti: od ledna o polovinu více rekvalifikovaných proti minulému roku
ÚP ČR věnuje všem skupinám uchazečů a zájemců ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností zvýšenou péči. Prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) úřad práce k 28. únoru podpořil celkem 16 414 uchazečů a zájemců o zaměstnání (jde o celkový počet všech uchazečů nebo zájemců o zaměstnání, kteří ke konci února 2025 využívali jakýkoliv nástroj APZ). V loňském roce získalo ve stejném období v rámci všech nástrojů APZ podporu celkem 7 113 osob, jde tak o nárůst o 131 %.
Tak například v rámci veřejně prospěšných prací (VPP) pracovalo na konci února 217 lidí. Novým nástrojem, který Úřad práce ČR nyní pilotně ověřuje, je integrační pracovní místo. Tento nástroj, který je zaměřen na osoby s kumulovanými sociálními hendikepy a který kromě zaměstnání zahrnuje i další individuální sociální podporu zaměstnaného, ke konci února 2025 využívalo 63 osob. Zaměstnání 4 874 osob bylo podporováno finančními prostředky v rámci vyhrazených společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Pro 19 osob zřídili zaměstnavatelé zcela nová místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení (SÚPM). Dalších 600 bývalých uchazečů o zaměstnání ke konci února 2025 s podporou získanou prostřednictvím SÚPM soukromě podnikalo. V návratu na pracovní trh také pomáhá příspěvek na podporu regionální mobility. Touto cestou ÚP ČR na konci února 2025 podporoval 524 lidí.
Zvýšenou péči věnuje ÚP ČR též osobám se zdravotním postižením (OZP). I v jejich případě poskytuje příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Ke konci února takto podpořil 301 OZP. Velmi důležitým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace, kterými Úřad práce ČR finančně pomáhá nejen uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání, tedy těm, kteří zaměstnání mají. K 28. 2. 2025 se jich účastnilo 6 338 osob (k 29. 2. 2024 to bylo 3 507 lidí, tj. je to meziročně o 80 % více). Od počátku roku, tj. za první dva měsíce roku 2025, se rekvalifikace účastnilo již 9 224 klientů ÚP ČR, což je meziročně o 54 % více.
Speciální projekty zaměřené na starší i mladší a vzdělávací kurzy
Úřad práce s podporou fondů EU a státního rozpočtu ČR realizuje speciální projekty na podporu zaměstnanosti specifických věkových skupin. Projekt Věk není překážkou se zaměřuje na lidi od 55 let, kterým odborníci úřadu práce všestranně pomáhají s návratem na pracovní trh, nabízí jim vzdělávací a rekvalifikační kurzy z různých oborů, poskytují poradenství atd. Dalšími projekty jsou Záruky pro mladé zaměřující se na ženy a muže do 30 let a projekt Nová etapa pokrývající věkovou skupinu 30-54 let.
Hlavně u starší skupiny obyvatel se pak úřad práce zaměřuje na podporu rozvoje digitální gramotnosti a kyberbezpečnosti širokou nabídkou kurzů i pro úplné začátečníky. Při naplňování těchto cílů se snaží navazovat partnerství s institucemi, které podporují vzdělávání veřejnosti. Jedním z takových partnerů je síť knihoven po celé ČR, kde v rámci spolupráce uveřejňují informace o našich projektech a poskytují pomoc a podporu svým návštěvníkům. Pokud se podíváme detailně na žádosti o dotované rekvalifikace, tak největší zájem je o tvorbu webových aplikací a grafiku. Nadále populární zůstávají i rekvalifikace v oblasti účetnictví a daní.
Velké oblibě se těší kurzy digitálního vzdělávání i přesto, že se realizují mimo rámec stávajícího systému rekvalifikací a je zde finanční spoluúčast žadatele. Zaměřují se na rozvoj dovedností v oblasti IT a Průmyslu 4.0. V únoru 2025 uchazeči podali přes 6 tisíc přihlášek, což sice představuje mírný pokles oproti lednu, ale meziročně je to více než trojnásobek. Stále platí, že největší zájem je o umělou inteligenci – kurzy na toto téma obsadily 8 z 10 prvních příček podle počtu podaných přihlášek a zbývající dvě místa patří kurzům digitálního marketingu.
Co se týká genderového rozložení, ženy tvořily 63 % všech zájemců o zvolené rekvalifikace a kurzy digitálního vzdělávání.
Nezaměstanost k 28.2. 2025 dle jednotlivých okresů
Podíl nezaměstnaných osob v % | Meziměs. přír./úbyt. nezam. v % | Počet uchazečů na 1 volné prac. místo | |||
Most | 9,1 | Sokolov | 6,2 | Karviná | 27,1 |
Karviná | 8,7 | Cheb | 5,6 | Děčín | 15,2 |
Bruntál | 8,4 | Prostějov | 4,1 | Sokolov | 14,3 |
Chomutov | 7,5 | Plzeň-město | 3,9 | Hodonín | 13,3 |
Znojmo | 7 | Most | 3,5 | Bruntál | 11,6 |
Jeseník | 6,9 | Domažlice | 3,4 | Ústí nad Labem | 9,5 |
Děčín | 6,9 | Kladno | 3,3 | Blansko | 9,1 |
Sokolov | 6,8 | Chrudim | 3,3 | Louny | 9,1 |
Hodonín | 6,6 | Tábor | 3,1 | Znojmo | 9 |
Ostrava-město | 6,6 | Praha | 3,1 | Most | 8,5 |
Louny | 6,6 | České Budějovice | 3,0 | Jablonec nad Nisou | 8,5 |
Ústí nad Labem | 6,3 | Písek | 2,8 | Třebíč | 8,3 |
Český Krumlov | 5,9 | Nymburk | 2,8 | Ostrava-město | 7,9 |
Teplice | 5,5 | Mladá Boleslav | 2,7 | Jeseník | 7,8 |
Šumperk | 5,3 | Chomutov | 2,4 | Přerov | 7,2 |
Karlovy Vary | 5,3 | Rakovník | 2,4 | Náchod | 7 |
Brno-město | 5,3 | Děčín | 2,4 | Břeclav | 7 |
Přerov | 5,2 | Ostrava-město | 2,3 | Opava | 7 |
Česká Lípa | 5 | Brno-město | 2,2 | Šumperk | 6,7 |
Kolín | 5 | Mělník | 2,1 | Prostějov | 6,7 |
Příbram | 5 | Teplice | 2,1 | Teplice | 6,6 |
Semily | 5 | Blansko | 2,1 | Karlovy Vary | 6,4 |
Náchod | 4,9 | Benešov | 2,1 | Chomutov | 6,3 |
Vsetín | 4,8 | Liberec | 2,0 | Semily | 6,2 |
Liberec | 4,8 | Jablonec nad Nisou | 2,0 | Strakonice | 6,2 |
Břeclav | 4,7 | Česká Lípa | 2,0 | Žďár nad Sázavou | 6,1 |
Mělník | 4,7 | Vsetín | 2,0 | Brno-město | 5,9 |
Nymburk | 4,7 | Pardubice | 1,9 | Česká Lípa | 5,9 |
Jablonec nad Nisou | 4,6 | Frýdek-Místek | 1,8 | Kroměříž | 5,6 |
Kutná Hora | 4,5 | Jihlava | 1,8 | Litoměřice | 5,5 |
Kladno | 4,5 | Karlovy Vary | 1,8 | Trutnov | 5,5 |
Trutnov | 4,5 | Hradec Králové | 1,7 | Frýdek-Místek | 5,5 |
Třebíč | 4,5 | Šumperk | 1,6 | Chrudim | 5,4 |
Nový Jičín | 4,4 | Zlín | 1,6 | Nový Jičín | 5,4 |
Tachov | 4,3 | Olomouc | 1,5 | Svitavy | 5,2 |
Tábor | 4,3 | Znojmo | 1,5 | Vyškov | 5,2 |
Blansko | 4,3 | Havlíčkův Brod | 1,4 | Havlíčkův Brod | 5,2 |
Litoměřice | 4,3 | Praha-východ a Praha-západ | 1,4 | Brno-venkov | 5,1 |
Frýdek-Místek | 4,2 | Kolín | 1,3 | Uherské Hradiště | 5,1 |
Olomouc | 4,2 | Louny | 1,3 | Liberec | 5,1 |
Svitavy | 4,2 | Přerov | 1,3 | Jindřichův Hradec | 4,5 |
Strakonice | 4,2 | Nový Jičín | 1,3 | Tábor | 4,5 |
Rokycany | 4,2 | Opava | 1,3 | Příbram | 4,4 |
Domažlice | 4,1 | Prachatice | 1,2 | Kutná Hora | 4,4 |
Jihlava | 4,1 | Trutnov | 1,1 | Domažlice | 4,4 |
Písek | 4,1 | Uherské Hradiště | 1,1 | Nymburk | 4,4 |
Opava | 4,1 | Jičín | 1,1 | Vsetín | 4,2 |
Chrudim | 4,1 | Klatovy | 1,0 | Kladno | 4,2 |
Jindřichův Hradec | 4 | Kutná Hora | 1,0 | Olomouc | 4,2 |
Klatovy | 4 | Rychnov nad Kněžnou | 0,9 | Rakovník | 3,9 |
Cheb | 3,9 | Příbram | 0,9 | Mělník | 3,9 |
Prostějov | 3,9 | Strakonice | 0,9 | Klatovy | 3,9 |
Prachatice | 3,9 | Karviná | 0,9 | Hradec Králové | 3,8 |
Žďár nad Sázavou | 3,8 | Plzeň-jih a Plzeň-sever | 0,9 | České Budějovice | 3,7 |
Vyškov | 3,8 | Kroměříž | 0,9 | Prachatice | 3,5 |
Beroun | 3,8 | Jindřichův Hradec | 0,6 | Jihlava | 3,2 |
Rakovník | 3,7 | Břeclav | 0,6 | Beroun | 3,2 |
Hradec Králové | 3,7 | Brno-venkov | 0,6 | Cheb | 3,2 |
Uherské Hradiště | 3,7 | Semily | 0,5 | Kolín | 3 |
Kroměříž | 3,6 | Bruntál | 0,4 | Zlín | 3 |
České Budějovice | 3,5 | Ústí nad Labem | 0,4 | Jičín | 3 |
Brno-venkov | 3,5 | Svitavy | 0,4 | Pelhřimov | 2,9 |
Pardubice | 3,4 | Litoměřice | 0,4 | Benešov | 2,8 |
Havlíčkův Brod | 3,4 | Třebíč | 0,4 | Rychnov nad Kněžnou | 2,7 |
Plzeň-město | 3,3 | Vyškov | 0,3 | Písek | 2,7 |
Ústí nad Orlicí | 3,2 | Český Krumlov | 0,3 | Český Krumlov | 2,6 |
Plzeň-jih a Plzeň-sever | 3,2 | Tachov | 0,2 | Rokycany | 2,6 |
Jičín | 3,1 | Žďár nad Sázavou | 0,2 | Ústí nad Orlicí | 2,2 |
Mladá Boleslav | 3 | Rokycany | 0,1 | Plzeň-jih a Plzeň-sever | 1,9 |
Zlín | 3 | Jeseník | 0,1 | Plzeň-město | 1,9 |
Praha | 2,9 | Hodonín | 0,0 | Pardubice | 1,9 |
Benešov | 2,9 | Pelhřimov | -0,4 | Praha | 1,3 |
Pelhřimov | 2,8 | Beroun | -0,5 | Tachov | 1 |
Rychnov nad Kněžnou | 2,4 | Náchod | -0,6 | Praha-východ a Praha-západ | 1 |
Praha-východ a Praha-západ | 1,6 | Ústí nad Orlicí | -1,2 | Mladá Boleslav | 0,7 |
Slovníček statistických pojmů je přiložen k tiskové zprávě.
Aktuální statistická data nezaměstnanosti v Česku jsou k dispozici zde: https://data.mpsv.cz/portal . S tažení dat je možné také ve formátu csv a json.
Příští statistiky o nezaměstnanosti za měsíc březen 2025 bude Úřad práce ČR zveřejňovat 8. dubna 2025.
Nezaměstnanost - zpravodajství
- počet pracovníků ve všech sektorech NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (do konce 1. čtvrtletí 1994)
- počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996)
- počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997).